Letecký snímek  Obec Malý Beranov
Kraj Vysočina, Česká republika
Obecní úřad, Malý Beranov 36, 586 03 Jihlava,
telefon/fax: (+420) 567 218 702

E-mail: maly.beranov@quick.cz

Aktuality v obci   Rudý Bod    Obec Malý Beranov   Rudý Bod    Obecní úřad   Rudý Bod    Mapa   Rudý Bod    Odkazy


Úvodní stránka
Aktuality v obci
Obecní úřad
Starší historie
Nedávná historie
Dopravní spojení
Kultura a sport
Fotogalerie
Úřední deska
Výběrová řízení

Starší historie

Název osady Malý Beranov vznikl v prvé polovině 19. století při rozdělení beranovského pozemkového katastru. To však neznamená, že starší osídlení na březích Jihlavy zde již dříve neexistovalo.
Soutěskou řeky Jihlavy se ve starších dobách nikdo neobtěžoval prodírat. To se změnilo po nálezu stříbra ve Starých Horách. Cesta v údolí podél řeky se stala zkratkou k nově založenému městu - Jihlavě. Pozůstatky starých cest mezi Lukami, Malým Beranovem a Jihlavou jsou vyznačeny na starých c.k. mapách z prvé poloviny 19. století. Na levém, méně skalnatém břehu řeky byla vybudována cesta a na území dnešního Malého Beranova vznikly dva brody, kterými bylo možné si zkrátit cestu od Třebíče do Jihlavy k Brtnické (jižní) bráně. Jinak se muselo jet až pod Jánský vršek a odtud zpět k Pražské (severní) bráně.
Prvý beranovský brod při cestě od Luk byl pod Skálou u Kamenného mlýna. Zde se vodou také objížděla do řeky sahající skála (bradlo). Za vysokého stavu vody bylo nutno objíždět polní cestou, která byla hlavní spojnicí s Velkým Beranovem a pozdějším sídlem panství v Lukách. Podél ní se také zprvu Malý Beranov rozrůstal.
Druhý brod byl v místě dnešní návsi. Cesta od něj vedla nahoru ke skále nad štolou sv. Jiří, poté k Dlouhé stěně a Brtnické bráně. Na jeho místě byl později postaven most.

Staré dolování v okolí Malého Beranova

Jméno Beranov bývá také zmiňováno ve zprávách o dolování stříbra, počínaje 16. stoletím. Hornická osada "Perkhajzl" však mohla ležet v okolí dolů mimo dnešní katastr Malého Beranova, asi v údolí nad štolou sv. Jiří, na pravém břehu Jihlavy.
Starší doly v trati "Na perkhajzlu" lokalizuje jedna z nejcitovanějších starých zpráv, relace kutnohorského bergmista Gunthera z r. 1596. Byla zde Šachta sv. Prospera, která dosáhla koncem 16. století asi 73 m kolmé hloubky, dále "Vůle Boží" hluboká asi 57 m.
Ražba dědičné beranovské štoly, pokřtěné jako Štola sv. Jiří, byla ražena na pravém břehu Jihlavy v letech 1603 - 1621 a dosáhla délky 368 sáhů, tj. asi 750 m. Cílem bylo odvodnění dolů.
Doly u Beranova se tehdy nazývaly "doly Boží pomoci" a byly tvořeny dvěma povrchovými jámami a štolou sv. Jiří.
Za druhé světové války byl ve štole sv. Jiří vybudován poval nad hladinou vody a štola sloužila jako protiletecký úkryt. Po válce byla štola využívána jako zdroj pitné vody pro textilní továrnu.
Před padesáti lety byly zbytky starých šachet v terénu ještě dobře patrné. Dnes je situace podstatně horší.

Starší dějiny Malého Beranova

Osídlení na území dnešního Malého Beranova bylo dáno také možností využívat vodní sílu řeky mimo dosah městského jihlavského práva. Toto právo, nejspíše jako právo mílové, končilo na pravém břehu řeky, takže pozemková vrchnost mohla uplatňovat své právo a podnikat na levém břehu. Do poloviny 16. století byl název Beranov uváděn převážně v souvislosti s Beranovským dvorem, tj. s dnešním Velkým Beranovem. Podle Wolného byl v Beranově na řece Jihlavě jeden svobodný mlýn již ve 14. století a od roku 1591 také papírna. Území Malého Beranova bylo zpustošeno, spolu s jihlavským okolím koncem třicetileté války. Beranov a jeho osady náležely v té době k panství puklickému, později k panství louckému.
K r. 1676 je uváděna pila, ovčírna a také hamr v dnešní místní části Hulová. Pod osadou byl Kamenný mlýn ("Štámýl" z německého Steinmühle) a do zpustošené papírny níže po proudu Jihlavy byla později lokalizována pověst o Čertově mlýně. Koncem 17. století byla na návsi palírna, zřejmě také hostinec a řeznictví. Obec profitovala z projíždějících formanských vozů (zásobování, přípřeže do prudkého stoupání cesty k Jihlavě). Konec výnosnému podnikání na návsi učinila Marie Terezie výstavbou císařských silnic

Počátek průmyslové revoluce

Dějiny Malého Beranova od počátku průmyslové revoluce do prvé světové války jsou spíše dějinami místní textilky. Pro Obecní kroniku tyto dějiny sepsal pan Alois Bobek, bývalý úředník továrny. Historie textilky navazuje na pilu a snad i na mlýn, které využívaly vodní síly v místech dnešní továrny. Roku 1774 zřídil hrabě Palm v tomto místě svého panství soukenickou manufakturu (vůbec první na Jihlavsku), zpočátku jako přádelnu vlny.
V r.1870 koupil Adolf Löw továrnu v Malém Beranově a spojil ji s textilkou helenínskou a později i textilkou v Krahulčí v jediný podnik. Za Karla Löwa tento textilní podnik kryl 32 % vojenské potřeby sukna v Rakousko-Uhersku. V době největšího rozmachu koncem 19. stol. bylo v Heleníně a Malém Beranově zaměstnáno více jak 2000 lidí z širokého okolí, z toho v Malém Beranově asi 1200.
Železniční vlečka k továrně v Malém Beranově byla zřízena 1879 a spolu s ní i koňská dráha (Pferdbahn) propojující obě továrny. Osobní zastávka Beranov však vznikla až r. 1926.
Elektrifikace továrny byla zahájena r. 1912 pomocí parního stroje a malé vodní elektrárny. Nový komín pro tepelnou elektrárnu byl stavěn v letech 1909 - 1914, polírem na stavbě byl maloberanovský občan Jan Hammer. Tepelná elektrárna s výkonnou turbínou byla však postavena až po válce v r.1918. Zásobovala proudem Malý Beranov, Helenín a Henčov, částečně i Jihlavu. Po smrti Karla Löwa v r.1930 byla celá výroba soustředěna do Malého Beranova, provoz v Heleníně uzavřen a firma změněna v akciovou společnost Západomoravské továrny na sukna a přikrývky.

Malý Beranov před první světovou válkou

V souvislosti s vyhlášením katastru (soupisu parcel po obcích) roku 1860 vznikl i samostatný katastr osady Malý Beranov.
V prvé polovině 19. století měl Malý Beranov asi 20 popisných čísel. Na návsi byla, kromě hostince, také palírna. Obec profitovala z projíždějících formanských vozů (zásobování, přípřeže do prudkého stoupání cesty k Jihlavě). Konec výnosnému podnikání na návsi učinila Marie Terezie výstavbou císařských silnic.
V druhé polovině 19. století se Beranov postupně rozrůstal podél cest k Velkému Beranovu a Brádlu.
Roku 1908 byl vysvěcen Spolkový dům dnešní Kulturní dům a náležel Kostelní jednotě Božského Srdce Páně. .
Na začátku prvé světové války bylo v osadě 38 obytných domů. Je zajímavé, že zřejmě nájemní domy, které byly stavěny v poslední čtvrtině 19. století byly budovány jako domy patrové. Na malou osadu poměrně rozsáhlá výstavba domů na způsob dělnických kolonií té doby souvisela zřejmě s vysokým počtem zaměstnanců v místní textilní továrně.

(Čerpáno z práce Milana Holuba)